O zkostnatělosti islámu (I)

Milý čtenáři, džinové jsou fajn, ale pojďme zpátky k vážným věcem. Teologie islámu mne vždy fascinovala svojí „neprůstřelností“. Kdyby ji konstruoval inženýr, nemohl by ji zkonstruovati lépe.

Základní kniha – Qurán – je navždy nezpochybnitelná, protože Muhammad jasně řekl, že jde o doslovně zachycený text od Boha. A hádej se s Bohem…?! Zvlášť, když Bůh velmi šikovně stanovil, že za odpadlictví je trest smrti. Tudíž kdo se jednou stane muslimem, může se jím „odestát“ jen tehdy, pokud žije v zemi, jejíž právo je dost silné na to, aby jej ochránilo od úkladné vraždy ze strany jeho bývalých souvěrců. Na udržení oveček v houfu to funguje skvěle.

Jenže ono to má i své nevýhody a hlavní nevýhodou je, že takový systém, který si dokonale pojistil svoji věčnou neměnnost, musí zákonitě zkostnatět. Jestliže nejvyšší hodnotou společnosti je „věrně a přísně se držet dokonalého zjeveného učení“, těžko bude zároveň oceňovati duchovní čilost a přemýšlení. Nejvyšší metou vzdělání se pak stane omílání veršů Quránu zpaměti a tím to hasne.

prayingchild

Přesně to se také stalo v islámském světě.

Když byl v Gutenbergově dílně vynalezen tiskařský lis, začalo se po Evropě šířiti skutečné vzdělání. Náboženské i sekulární. Knihy, které byly předtím vzácným materiálem, se staly dostupnými širšímu lidu. A jelikož nabídka někdy vyvolá poptávku, začalo se čím dál větší množství Evropanů učit číst. A čím více Evropanů umělo číst, tím více se vyplatilo vydávat knih a tím více Evropanů knihy psalo. Toto kolo zpětné vazby se točilo dál a dál, až jsme dospěli ku dnešnímu Internetu.

A co v islámském světě? První reakce osmanských úřadů na tento vynález byla jasná – zakázat. Turecký sultán byl zároveň chalífou, takže jeho edikty měly váhu. Křesťanští a židovští ďauři si ve svých jazycích mohli své věci tisknout, ale tisk v turečtině nebo arabštině byl přísně zapovězen. Učení mulláhové se báli toho, že by něco tištěného mohlo podrýt autoritu Quránu. Ale i tisk Quránu byl podezřelý, protože při tisku se občas udělá chyba, což u knihy dané Bohem písmeno od písmena znamenalo rouhání.

Tímto způsobem se islámský svět dobrovolně duševně vykastroval. Technická a vědecká propast mezi ním a křesťanskou Evropou začala rychle růst. Zatímco svět islámu stagnoval ve svém nekonečném bezčasí, západní kultura se hnala kupředu. Velké lodi, parní stroj, železnice, auta, antibiotika, kosmický výzkum, mikrobiologie, nanotechnologie. Ale kde začínala říše islámu, tam se stále ještě jezdilo na oslu jako před tisícem let.

Ačkoliv v průběhu XX.století se někteří muslimští vůdcové pokusili svoje země modernizovat, ujetý vlak už jen tak nedohoníš. Problém je v mentalitě, kterou islám lidem vštěpuje. Číst – ach, to je přeci námaha! Počkáme si raději, co nám v pátek večer řekne imám. Proto i velmi odvážné experimenty skončily vesměs špatně.

Nejnadějněji ze všech vypadal vývoj Turecka, jehož sekulární diktátor Atatürk mu dočasně vnutil modernitu. Avšak kyvadlo se zhouplo nazpět a současný diktátor Erdogan jej zase islamizuje – za vydatného souhlasu svých venkovských voličů. Vzdělaní a sekulární Turci prchají před jeho tvrdou rukou do ciziny, nejpostiženější jsou noviny a univerzity. Jako vždy, když se zavádí tyranie.

Modernizační program perského šáha Pahlavího dopadl ještě daleko hůře. Vzbouřený lid jej svrhnul a v chaosu revoluce se jako nejschopnější ukázala klika ajatolláhů v čele s Chomejním, která nastolila islámskou republiku.

A to jsou nearabské národnosti. Arabský svět je na tom ještě mnohem hůř. Vždy, když se v arabském světě zrodila touha po politické a náboženské reformě, vztáhly se po ní krvavé ruce fanatiků, aby ji zardousily. V celém širém arabském světě drží modernizační kurz už jen Tunisko a Maroko. To první se potácí na hraně mezi demokracií a islámským šílenstvím a není patrné, kde skončí. V tom druhém zavádí modernitu shora osvícený král, který ale vzbuzuje nesmírný odpor místních fanatiků. Snad jej nepotká stejný osud jako perského šáha.


Milý čtenáři, pokud bys chtěl dostávati e-mailem upozornění, že vyšel nový článek, zajdi doprava nahoru. Najdeš tam nápis „Sleduj novinky e-mailem“. Tam vlož adresu a klikni na Sleduj. Dá se to vždy zase zrušit.
Advertisements
%d bloggers like this: