Slovo nezabiješ, mluvčího bohužel ano

Milý čtenáři,tak nám zase svět islámu předvedl, jak si představuje náboženský dialog. Redakce francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo byla vystřílena dvěma fanatiky. „Alláhu akbar“ bylo poslední, co oběti slyšely. Ostatně jako miliony nešťastných lidí před nimi. Však tenhle pokřik už zní světem dlouhá staletí, od Maroka až po Indonésii. Dnes bohužel i v EU.

Je to velká ostuda.

Je to ostuda francouzské policie a tajných služeb, které nejsou schopny zabrániti takové akci.

Francie má prý přísná pravidla na držení zbraní. Ty moje nebeská kráso! Oba pánové měli kalašnikovy a k tomu ještě granátomet. Někdo jim je musel zařídit, protože v Carrefouru se neprodávají. Pátral jsem po  Internetu. Francouzské vojenské síly nikdy neužívaly zbraně kalašnikov. Jde tedy o ilegální kontraband odněkud z Afriky či Arábie. Kdybych byl francouzským policajtem, velmi by mě teď trápila otázka, kolik v té zásilce vlastně těch zbraní bylo. Dvě se asi nevyplatí pašovat. Kdo ví, kolik jich ještě leží na půdách a čeká na to, až je konečně někdo pozdvihne proti nevěřícím psům.

Nerozlučná dvojice - fanatik a zbraň

(Maličká odbočka, milý čtenáři. Kalašnikov je zbraň ideální pro negramotné pitomce. Nepotřebuje žádnou péči, snad ani čistit. Přesnost střelby jest mizerná, ale k hromadné vraždě na krátkou vzdálenost to stačí. Proto je asi tak oblíben mezi těmi, kdo slouží džihádu!)

Ale je to ostuda i současné francouzské civilizace, která si odmítá přiznat, že má problém. Že takové věci se budou dít zcela zákonitě kdekoliv, kde islám zapustí kořeny. (Potřebujete důkazy? Podívejte se na celou historii světa.) Že islám neustále a znovu vybuchuje v orgiích krvavého násilí proti těm, kdo se jen otřou o jeho svaté principy. Že se v tomhle směru za 1400 let nezměnil ani o píď. Osvícenství nezná ani z rychlíku. Jako by se čas zastavil v roce 630 a dál se nehnul.

Útok na novináře není krutý jen z osobního hlediska. Po tomto incidentu si každý západní list dvakrát rozmyslí, než publikuje něco, co by zesměšňovalo islám. Životně důležitá svoboda – svoboda tisku a názoru – byla napadena sprostými vrahy, přičemž kdekdo dobře ví, že to nebyli jen dva vyšinutí jedinci, ale že mají za sebou tichou podporu tisíců, ne-li statisíců a milionů dalších, kteří tento útok schvalují. I když by si třeba sami netroufli jej vykonat. Ve Francii je 6 milionů muslimů. I kdyby „jen“ 10% z nich schvalovalo terorismus ve jménu islámu, bylo by to slušně velké město. A to je těch deset procent ještě optimismus. Když se totiž konají průzkumy veřejného mínění, běžně je ten podíl daleko větší.

Islám je tvrdý a křehký zároveň, podobně jako sklo. Tvrdý a nemilosrdný, když vládne. Křehký vůči rozumu a skepsi, které na něj působí jako drtivé kladivo. Kdo se narodil s analytickou myslí, nemůže brát toto náboženství vážně a věřit mu. Deset tisíc takových kritiků a posměváčků – a celá struktura by se sesypala jako domek z karet! Na to má, žel, islám velmi funkční odpověď – zabít každého, kdo se takto projeví veřejně.

A funguje to spolehlivě už od středověku. Bohužel to asi bude fungovat i na nás. Aspoň do doby, než si přiznáme, jak si věci stojí, a začneme se bránit.


Milý čtenáři, pokud bys chtěl dostávati e-mailem upozornění, že vyšel nový článek, zajdi doprava nahoru. Najdeš tam nápis „Sleduj novinky e-mailem“. Tam vlož adresu a klikni na Sleduj. Dá se to vždy zase zrušit.

Reklamy
%d bloggers like this: